LZS letiště Líně


Historie Letecké záchranné služby v Západočeském kraji.

V České Republice vznikal zárodek integrovaného záchranného systému využívajícího vrtulníky pro leteckou záchrannou službu na přelomu 80. a 90. let minulého století. Prvním provozovatelem bylo tehdejší Federální ministerstvo vnitra, přesněji jeho letecká správa, využívající tehdy v rámci LZS vrtulníky Mi-2. 1. dubna 1987 byl v Praze zahájen zkušební provoz vrtulníku Mi-2 se zdravotní zástavbou. Od 1. července 1987 byl zahájen další zkušební provoz vrtulníky podniku SLOVAIR v tehdejších krajích Středočeském a Východočeském, na základě jeho vyhodnocení bylo poté rozhodnuto vybudovat síť LZS, která by plošně pokrývala celé území státu. První středisko LZS provozované Armádou ČR vzniklo v Líních u Plzně 1. 5. 1991. Dále pak provozovala AČR v první polovině 90. let minulého století střediska LZS v Českých Budějovicích a v Havlíčkově Brodě. Středisko LZS v Českých Budějovicích přešlo pod správu civilního provozovatele, v Havlíčkově Brodě byla vojenská LZS zrušena k 31. 12. 1994. V současné době je v ČR 10 středisek LZS. Ministerstvo obrany provozuje jedno středisko (letiště Líně u Plzně), ministerstvo vnitra 3 střediska (Praha, Hradec Králové a Brno) a civilní provozovatelé 6 středisek (České Budějovice, Ústí nad Labem, Liberec, Olomouc, Ostrava a Jihlava).

V současnosti rozlišujeme tyto druhy letů LZS:

  • lety HEMS (ve starší terminologii označované jako primární a sekundární zásahy, které nesnesou odkladu a jsou neplánované)
  • sanitní lety (ve starší terminologii označované jako předem plánované sekundární lety)
  • lety v rámci transplantačního programu
  • pátrání po osobách v ohrožení života (asistence služby SAR při pátrání po havarovaném letadle)

    Historie letky

    Vznik 233. vrtulníkové letky se datuje na 1. 1. 2004, kdy vznikla transformací z letky letecké pátrací a záchranné služby, její kořeny však sahají až do počátku 90. let Tehdy začala 1. letka velení a průzkumu (1. ltvpz) a 11. vrtulníkový pluk psát tradici LZS a SAR v rámci AČR v západočeském regionu. 1. ltvpz převzala provozování letecké záchranné služby dne 1. 5. 1991 od společnosti Slovair. Úloha LZS byla 1. ltvpz přidělena v průběhu roku 1990 na rozkaz generálmajora Josefa Diblíka. Letce v té době velel pplk. Jiří Šašek. Pro činnost LZS byly používány vrtulníky Mi-2 od 1. ltvpz a Mi-17 od 11. vrtulníkového pluku (11. vrp), dislokovaného tehdy na letišti Plzeň – Bory a jejich volací znak byl „Záchrana 214“. Charakteristickým znakem strojů tehdy používaných pro LZS v západních Čechách byla žlutočerná kamufláž. V tomto kabátu se jako první objevily „Mi-dvojky“ trupových čísel 0717 a 0718, jež byly pro provoz LZS upraveny v leteckých opravnách na letišti Líně v průběhu jara 1991. Na trupu měl každý vrtulník záchranky nastříkán volací znak „Záchrana 214“. Později byly takto zbarveny i vrtulníky trupových čísel 0714, 8749 a 4541. Zpočátku se ve službě střídali dva lékaři, tři zdravotní sestry, šest pilotů a čtyři palubní technici, následně se tým rozrostl i o skupinu záchranářů – tehdejších členů Hasičského záchranného sboru (HZS) Škoda Plzeň a. s.

    1. září 1992 se ujímá velení 1. letky velení a průzkumu pplk. Ján Hornák. Dva měsíce poté, k 31. 10., je letka zrušena. Část vrtulníků a personálu se přesunuje se svým posledním velitelem Hornákem do Piešťan na Slovensko. Zbytek, tedy personál a stroje letecké záchranné služby, byl začleněn do 3. smíšené letky 11. vrtulníkového pluku, toho času již přesunutého z Bor na letiště Líně, kde zaujal místo po zrušeném 5. stíhacím leteckém pluku. Velitelem 3. letky 11.vrp byl v té době pplk. Josef Střecha. 1. 1. 1993 se oficiálním volacím znakem všech leteckých záchranek na území České Republiky stává „KRYŠTOF“, v případě plzeňské LZS se tak „Záchrana 214“ změnila na „KRYŠTOF 07“, jež je používána až doposud. V souvislosti s tím se nepatrně změnila i kamufláž vrtulníků LZS, které měly od té doby přestříkán na trupu místo starého volacího znaku nový „KRYŠTOF 07“. Po pplk. Střechovi se velení 3. letky ujímá jeho dosavadní zástupce mjr. Martin Kadlec.

    V květnu 1993 přebírá 11. vrtulníkový pluk od čerstvě zrušené 31. smíšené letky velení a průzkumu taktéž provozování LZS v Českých Budějovicích. Pluk poté nasazuje do obou LZS celkem šest vrtulníků Mi-2 (trup. čísla 8749, 4541, 0714, 0715, 0717 a 0718) a podle potřeby také dva Mi-17. Obě střediska pak 11.vrp udržoval až do 31.12. 1994, kdy byl přesunut do Přerova, kde vznikla 1. 1. 1995 33. základna vrtulníkového letectva s velitelem plk. Čajkou. 1.1.1995 v Líních vzniká nová jednotka – Letecké středisko záchranné služby pod velením pplk. Jiřího Jogla. Líňská LZS byla rozdělena na dvě samostatné složky – leteckou (vrtulníky, piloti, technici) a zdravotnickou (lékaři, sestry) s velitelem pplk. MUDr. Petrem Horou. Středisko LZS v Líních mělo ve svém stavu tři vrtulníky Mi-2 a dva Mi-17. Dvě „Mi-dvojky“ (trup. č.0717 a 0718) měly v této době červeno-bílé zbarvení a zbývající (trup. č. 4541) si ponechala žlutou kamufláž ještě z dob počátků LZS u 1. ltvpz. Ze dvou Mi-17 obdržel červené zbarvení pouze vrtulník trup.č. 0850, Mi-17 trup. č. 0849 zůstal ve standardním maskovaném hávu.

    V roce 1996 přebírá útvar tabulkově vrtulníky W-3A, avšak fyzicky obdržel poslední stroje až na počátku roku 1997. V této době bylo zároveň rozhodnuto o předání stanoviště LZS pro západočeský region soukromému provozovateli, proto byla ke dni 1.4. 1997 oficiálně ukončena činnost útvaru v LZS. Od 15. 4. 1997 vojenský útvar zabezpečoval pouze službu SAR a ke dni 1.10. 1997 byl zrušen a personál s vrtulníky přeložen na letiště Praha – Kbely, kde byl zařazen do stavu jako 3. letka. V této souvislosti je třeba říci, že v této době byla činnost LZS a SAR v armádě zcela opomíjenou a považována za zbytečnou. Základní výcvikové úkoly, které se u Leteckého střediska záchranné služby dříve ve velké míře plnily, byly tzn. záchranné práce (slaňování z vrtulníku, jeřábování a let s podvěsem) a spolupráce s IZS, a které byly takříkajíc denním chlebem plzeňských posádek vrtulníků se tak staly přílišným „luxusem“.

    Negativní náhled na provozování služby LZS a SAR v armádním letectvu se částečně mění v létě 1997. To, co se začalo dít první červencový víkend toho roku, si nikdo neuměl představit ani v tom nejhorším snu. Obrovské množství srážek proměnilo během víkendu velkou část Moravy v rozsáhlou vodní plochu. Běsnící živel bral lidem střechy nad hlavou a mnozí se ocitli v bezprostředním ohrožení života. Na takový rozsah katastrofy nebyl tenkrát na Moravě připraven nikdo. A tehdy se naplno osvědčily těžce nabyté zkušenosti plzeňských posádek z dob provozování LZS. Letka se zúčastnila záchrany se dvěma W-3A a jednou Mi-17 a byla opravdu platným pomocníkem.Jako důkaz vysoce profesionální činnosti lze uvést fakt, že pplk. Ing. Pavel Špilka byl vyznamenán Medailí Za hrdinství prezidentem ČR právě za účast při záchraně osob z oblastí postižených záplavami.

    Nová kapitola LZS v západočeském kraji se začala psát 1.5. 1998. 3. letka 6. základny dopravního letectva Praha – Kbely převzala stanoviště v Plzni-Líních a začala držet LZS pro tento region. Již čtyři dny před tím byly do Líní přelétnuty dva vrtulníky W-3A trupových čísel 0718 a 0719. První směna do služby LZS nastoupila 30. 4. a hned druhý den absolvovala první zásah v rámci LZS. Dne 1. 12. 1998 se 3. letka 6. zDL přetransformovala v nový samostatný útvar – Letku letecké pátrací a záchranné služby. Staronovým velitelem se stává pplk. Ing. Jiří Jogl. Letka používá ke své činnosti vrtulníky W-3A v počtu sedmi kusů a zabezpečuje službu LZS a SAR dvěma vrtulníky ze stanoviště v Líních a službu SAR jedním vrtulníkem z odloučeného pracoviště z Přerova po 24 hodin denně. Takto je schopna zabezpečit pokrytí celého území ČR v případě pátrání po civilních a vojenských letadlech v nouzi. V rámci rozsáhlé reorganizace ozbrojených sil ČR se Letka letecké pátrací a záchranné služby od 1. 1. 2004 dostává do podřízenosti 23. základny vrtulníkového letectva jako její odloučená 233. letka...

    233. letka má ve stavu 8 vrtulníků W-3A Sokol. Jeden až dva z nich jsou trvale propůjčeny k 232. letce do Přerova pro působení v rámci služby SAR z tamního střediska na 23. základně vrtulníkového letectva. V 24 hodinové pohotovosti k okamžitému vzletu jsou na stanovišti v Líních připraveny dva vrtulníky W-3A Sokol. Letka má nyní ve stavu 22 pilotů, 11 palubních techniků a 11 záchranářů plně vycvičených s kvalifikací Combat Ready pro působení v hotovosti LZS a SAR. Dále jsou v různé fázi výcviku 2 piloti po škole. Po odchodu dosavadního velitele a zástupce velitel 233. letky podplukovníků Jogla a Špilky do zálohy došlo k výměně ve velení letky – velitelem se stal mjr.Ing. Martin Pojar a jeho zástupcem mjr. Ing. Vratislav Eliáš.

    Historie se opakuje. K 1.10.2008 se 233.letka SAR v rámci úsporných opatření ruší. Většina leteckého a pozemního personálu, včetně vrtulníků Sokol, se přesouvá do Prahy - Kbel jako součást 24.základny dopravního letectva. Tím zanikl poslední letecký útvar na západě Čech.

    Následně odcházejí do zálohy: velitel letky mjr.Ing.Pojar jeho zástupce mjr.Ing.Eliáš zkušení piloti mjr.Ing.Žák, kpt.Ing.Trnka, palubní technici: kpt.Ing.Kasal,npor.Vavrík,prap.Povoda. Technici npor.Venkrbec,npor.Jarolím, npor. Pour, o.z. Olšák a další příslušníci letky z logistiky. Zrušením řídící věže přišlo o práci dalších dvanáct zkušených řídících, pomocníků a techniků RTZ. Velením odloučené části je pověřen mjr.Ing.Herzig.

    Na letišti Líně zůstává zdravotnická část LZS. Doktoři a zdravotní sestry budou nadále zabezpečovat LZS. Vrámci úspor se budou z Prahy do Líní přistavovat dva vrtulíky Sokol jeden pro LZS a druhý pro službu SAR. Posádky a technici by se měli přepravovat z Prahy. Zároveň držíme SAR v Přerově s jedním vrtulníkem Sokol.


  • Site owned by tajbr